Jdi na obsah Jdi na menu

Podolská

O značce Podolská

podolska-portret.jpg

Značka „Podolská“ měla být odsouzena do zapomnění. Česká módní ikona se však projevila jako nesmrtelná a nyní se vrací na trh s původní filozofií a inovovaným obsahem.

„Šiju u Podolské“, tímto dámy první republiky jasně deklarovaly svůj vkus a společenské postavení. Říkalo se to ještě v dobách tuhého socialismu, když už se znárodněný salón jmenoval „Modelový dům Eva“ a jeho zakladatelka tam měla zapovězený vstup. Hanna Podolská začala budovat svou značku v roce 1905. Vyučená švadlena se postavila na vlastní nohy po prudké hádce se svou mistrovou o tom, co sluší a nesluší zákaznicím. Bylo jí 25 let. Z počátku podnikala pod dívčím jménem Johanna Vošahlíková, za dva roky se provdala za polského šlechtice a akademického malíře Viktora Podolského, který jejímu podnikání pomohl jak finančním zázemím, tak výtvarným talentem. Ovšem hlavní tahoun podniku byla bezesporu Hanna. Vedle precizní práce, vytříbeného vkusu, disponovala i obchodním duchem a citem pro společenské kontakty. Jejími zákaznicemi se staly prvorepublikové celebrity od filmu, divadla, z politiky, podnikatelského světa, sportu. Za všechny jmenujme herečku Adinu Mandlovou, automobilovou závodnici Elišku Junkovou, manželku obuvnického krále Marii Baťovou či budoucí první dámu Hanu Benešovou. Módní ateliér Podolská sídlil na prestižní adrese v paláci Lucerna na Václavském náměstí a následně v paláci Riunione Adriatica na Jungmannově náměstí. Obchodní filozofie spočívala nejen v zodpovědném výběru nejkvalitnějších materiálů, v pečlivém krejčovském zpracování a v kreativitě návrhů. Stěžejní roli hrál i striktně individuální přístup k zákazníkům. Hotové modely sice zpracovávalo ve vrcholných dobách okolo 130 zaměstnanců, vlastní návrh však s klientkami řešila majitelka nejraději osobně. Pro korpulentnější dámy vymyslela laskavý termín „prostorově výraznější“. Stejně tak nehodlala pustit ze zřetele módní orientaci podniku. Přenášela nejnovější trendy z Paříže, které uzpůsobovala domácímu prostřední. Po francouzském vzoru zavedla do Československa módní přehlídky a profesi manekýny. První promenáda na molu se u nás zásluhou Hanny Podolské odehrála v roce 1920. Podnítila rozvoj módních časopisů, jeden dokonce sama založila. Modely salónu Podolská prezentovaly na stránkách specializovaných periodik snímky předních českých fotografů v čele s Františkem Drtikolem.

Příběh podnikatelského úspěchu Hanny Podolské budí dojem pohádky pro dospělé. Osud ji ovšem vystavil řadě hororových situací, které ji nutili prokazovat svou nezdolnost. V roce 1926 tragicky přišla o manžela. Podlehl střelnému zranění způsobenému nešťastnou náhodou na honu. Podnik řídila sama, než dospěli synové Miloš a Viktor. V roce 1936 zemřel náhle na otravu krve mladší Miloš v pouhých pětadvaceti. V roce 1937 se stal Viktor matčiným společníkem. O jedenáct let později, po únoru 1948, společně přišli o celoživotně budovaný salon. Viktorova manželka ještě stačila s dcerou emigrovat na západ, Viktor byl při pokusu je následovat zatčen a později odsouzen na 13 let vězení. Hanna Podolská přišla o celou rodinu. Směla zůstat ve svém podniku jako provozní vedoucí, mezi jejíž povinnosti patřil i úklid. To jí prý zajistila manželka prvního dělnického prezidenta Marta Gottwaldová, která chtěla jako její předchůdkyně také „šít u Podolské“.

V roce 1954 musela degradovaná podnikatelka do penze. Bylo ji 64 let. Žila osamělá, v ústraní. V době pražského jara se dočkala na krátkou chvíli malé satisfakce, když ji Miroslav Horníček pozval do slavného televizního pořadu „Hovory H“. Nesměla sice mluvit o prožitém příkoří, ale prokázala, že ani coby osmdesátiletá dáma neztratila přehled ve svém oboru a trefně komentovala aktuální úroveň socialistického módního průmyslu.  „Umělé látky nastoupily do našich životů raketovou rychlostí. Samozřejmě krásná a příjemná móda něco stojí, a ta nová doba chtěla levné věci pro všechny. To nešlo nikdy udělat.“ S následným příjezdem tanků Varšavské smlouvy ztratila i poslední oporu v životě. Emigroval syn Viktor a nikoho z blízkých už do smrti neměla spatřit. Zemřela roku 1972. Vše odkázala své pečovatelce. Ta později osobní pozůstalost největší osobnosti moderní tuzemské módy rozprodala včetně náhrobního kamene na olšanských hřbitovech a popel nechala rozprášit. Značka „Podolská“ si tak klade za cíl zůstat živoucím odkazem filozofie královny české elegance, noblesy a luxusu v oblékání s orientací na pletenou módu výhradně z čisté merinové vlny té nejvyšší kvality.    

 

Fotoalbum

Kontakt

Pletená móda Podolská

Piaristická 6
370 01 České Budějovice

605 294 180

podolska@finesa.com